Protekcionismus je, když se země snaží chránit svá průmyslová odvětví před mezinárodní konkurencí. Historicky byl protekcionismus spojován se zeměmi, které se snaží vyvinout z bohatých na chudé. Nejběžnějším argumentem pro protekcionismus je, že než může země konkurovat na mezinárodní úrovni, potřebuje čas na rozvoj svých vlastních průmyslových odvětví. Tomu se někdy říká dětský průmyslový argument.
Když země uzavře své hranice, aby mohla obchodovat, dostane čas naučit se, jak pro sebe vyrábět věci, které by jinak dovezla ze zahraničí – strategie zvaná „ import-substituce “. Pokud vše půjde podle plánu, nakonec bude chráněný průmysl opravdu dobrý v tom, co dělá, a bude schopen obstát v zahraniční konkurenci bez vládní pomoci.
Země by mohly chránit svá průmyslová odvětví v řadě způsoby. Kvóty jsou jedno – vláda může uvalit kvóty, které omezují, kolik zahraničního zboží lze každý rok dovážet. Nebo mohou dát společnostem peníze, aby jim poskytly podporu při jejich růstu a experimentování s novými výrobními technikami – ty se nazývají subvence. Mohou dokonce úplně zakázat dovoz určitých věcí.
Nejběžnějším způsobem, jak chránit domácí výrobce, je uvalit na dovážené zboží vysoké daně zvané cla. Díky tomu je zahraniční zboží dražší a povzbuzuje lidi ke koupi v tuzemsku, což místním společnostem dává více zákazníků a větší šanci na růst.
Je zřejmé, že to není ta nejlepší zpráva pro zákazníky, kteří nakonec zaplatí více protože to pravděpodobně bude méně kvalitní domácí produkt. Navíc, pokud vlády udržují ochranu na místě příliš dlouho, pak by výrobci mohli ztratit motivaci zlepšovat své výrobky, protože věděli, že jsou stejně jedinou možností. Problém je také v případě, že existuje určité základní zboží, které země skutečně nedokáže vyrobit, protože na to nemá zdroje: zavedení tarifu by nakonec podnikům vyšlo navíc za něco, bez čeho se neobejdou.
Ekonomové bojují o to, zda je protekcionismus chytrým způsobem rozvoje. Někteří poukazují na případy, jako je Jižní Korea, Japonsko, Spojené státy, a tvrdí, že klíčové pro jejich rozvoj bylo včasné omezení obchodu. Jiní poukazují na méně úspěšné pokusy o substituci dovozu v Latinské Americe a Africe.
Protekcionismus mohou rozvinuté ekonomiky využít také k pokusu chránit podniky a pracovníky před zahraniční konkurencí. O tom je spousta debat o volném obchodu.