Co je třeba vědět
Ačkoli oba pocházejí z latinského slova complēre (ve smyslu „dokončit“), doplněk nadále odkazuje na něco, co doplňuje něco jiného, zatímco kompliment se rozvětvuje a odkazuje na poznámku „zejména ve formě obdivu, úcty nebo souhlasu, „například když někomu zaplatíte kompliment za úspěch nebo za to, jak vypadá.
Ach, anglicky. Jste tak mazaný tvor.
Pokud se můžeme shodnout na tom, že tato poznámka vyjadřuje obdiv (ujistěte se, že ano), nazýváme ji doplňkem? Nebo komplimentem?
Správným slovem je kompliment, ale doplněk se čas od času ocitne v takových kontextech, díky čemuž je tento zmatek mezi těmito dvěma slovy věcí, která stojí za zvážení.
Pojďme se tedy začít zabývat.
Kompliment i doplněk mají nakonec své kořeny v latinském slově complēre , což znamená „dokončit“. Slovo doplněk šlo poměrně přímou cestou a do středoangličtiny vstupovalo z latinského doplňku, který sám pocházel přímo z complēre. Compliment naproti tomu přišel do angličtiny ze středofrancouzštiny pomocí italštiny a španělského slova, což znamená „být zdvořilí“ a „vykonávat to, co je třeba“, toto španělské slovo je modifikací complēre.
Použití doplňku
Souvislost mezi doplňkem a doplněním je viditelná při moderním použití doplňku, a je proto užitečná při zapamatování území, které slovo pokrývá. Doplněk lze obecně chápat jako něco, co nějakým způsobem doplňuje něco jiného. Někdy se doplní vylepšením, například „klobouk, který je elegantním doplňkem obleku“, a někdy se doplní vyplněním potřeby, jako v „týmu s úplným počtem hráčů“. Používá se také v technických kontextech, jako je medicína, gramatika a matematika. Doplněk je také sloveso, které znamená „doplnit nebo vylepšit poskytnutím něčeho dalšího.“
Použití komplimentů
Kompliment je častější z dvojice.Jeho etymologické vazby na zdvořilost jsou patrné v jeho moderním použití, kde jako podstatné jméno nejčastěji odkazuje na poznámku, která o někom nebo něčem říká něco dobrého, a jako sloveso komunikuje výraz takové poznámky. Chválíme někoho za něco, co „udělal“ – „Jaká krásná kresba!“ – tím, že mu nabízíme kompliment: prohlášení o krásné kresbě.
A to je opravdu těžiště z toho: doplněk je o dokončení a kompliment je o zdvořilosti, zejména v podobě obdivu, úcty nebo souhlasu.
Jak je to všechno úhledné a uklizené! Jak se zdá, že tato dvojice napadá to „lstivé stvoření“ „charakterizace anglického jazyka! Až na, hm, něco jsme vynechali. Doufáme, že to nebude „příliš devastující. Tady je: doplněk slovesa má zastaralý význam jako synonymum komplimentu a další zastaralý význam„ vyměňovat si formální zdvořilosti. “A doplněk podstatného jména má také zcela nevhodný výraz (vzhledem ke slovu„ s moderními funkcemi) zastaralé významy, mezi nimi „sociální kvalita úspěchu“ a „něco přidaného pro výzdobu“. Jediné pohodlí, které můžeme nabídnout tváří v tvář těmto skutečnostem, je toto: Angličtí mluvčí byli většinou hotovi ke konci 17. století.
Angličtina je opravdu lstivé stvoření.
V souhrnu: Pokud jedna věc doplňuje („e“) druhou, doplňuje ji (např. boty doplňují váš outfit nebo ho dělají dokonalým). Doplněk pochází z latinského slova.
