Lidská populace se zvětšila natolik, že počet živých lidí dnes převyšuje všechny ty, kteří kdy žil, říká faktoid, jehož kořeny sahají až do 70. let. Některé verze této široce šířící se fámy tvrdí, že 75 procent všech lidí, kteří se kdy narodili, je v současné době naživu. Navzdory čtyřnásobnému nárůstu populace v minulém století je dnes počet lidí naživu stále převyšován počtem lidí, kteří kdy žili.
V roce 2002 Carl Haub, demograf Referenční populace Bureau, nevládní organizace ve Washingtonu, DC, aktualizoval svůj dřívější odhad počtu lidí, kteří kdy existovali. Aby to mohl vypočítat, prostudoval dostupné údaje o populaci, aby určil míru růstu lidské populace během různých historických období, a pomocí nich určil počet lidí, kteří se kdy narodili.
Pro většinu historie byl populace rostla pomalu, pokud vůbec. Podle Organizace spojených národů „Determinanty a důsledky populačních trendů se první Homo sapiens objevily asi před 50 000 lety, ačkoli toto číslo je diskutabilní. O této dávné minulosti a o tom, kolik nás tam mohlo být, je známo jen málo, ale v době, kdy zemědělské revoluce na Středním východě v roce 9000 před naším letopočtem měla Země odhadem pět milionů lidí.
Mezi vzestupem zemědělství a vrcholem římské nadvlády byl populační růst pomalý; na méně než desetině procenta ročně, do roku 1 se vyšplhalo na přibližně 300 milionů. Poté se celkový počet snížil, když rány vyhladily velké množství lidí. („Černá smrt“ ve 14. století vyhladila nejméně 75 milionů.) Výsledkem bylo, že do roku 1650 se světová populace zvýšila pouze na přibližně 500 milionů. Do roku 1800 se však díky zdokonalenému zemědělství a kanalizaci zdvojnásobila na více než jednu miliardu. A v roce 2002, kdy Haub tyto výpočty naposledy provedl, populace planety explodovala a dosáhla 6,2 miliardy.
Aby vypočítal, kolik lidí kdy žilo, dodržoval Haub minimalistický přístup, počínaje dvěma lidmi v roce 50 000 př. n. l. – jeho Adamem a Evou. Poté pomocí svých historických rychlostí růstu a referenčních hodnot populace odhadl, že se někdy narodilo něco přes 106 miliard lidí. Z nich dnes žijících lidí tvoří pouze 6 procent, zdaleka ne 75 procent. „Téměř jistě jsou dnes skuteční lidé naživu jen malá část lidí,“ říká Joel Cohen, profesor populací na Rockefellerově a Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Aby tento mýtus platil, musí být více než 100 miliard lidí žijících na Zemi. „Jak útulné,“ říká Cohen. „Nezdá se to věrohodné,“ dodává.
Podle odhadů OSN dnes na Zemi kráčí více než 6,5 miliardy lidí. V poslední době se počet obyvatel zvyšuje každý o zhruba 1,2 procenta rok, což je pokles z maxima roční míry růstu na konci 60. let o 2,1 procenta. Některé průmyslové země, zejména Francie a Japonsko, mají velmi nízkou porodnost a jejich populace ve skutečnosti ubývá, poznamenává Haub. V rozvojových zemích populace stále roste, ale některé země, jako je Indie, zažívají zpomalení tempa růstu.
Cohen pochybuje, že dojde ke zdvojnásobení dnešní populace na 13 miliard, bez ohledu na to, že se přiblíží téměř 100 miliardám. Ani největší projekce OSN nepředpovídá tolik růstu, říká. Pro rok 2050 se odhady světového orgánu pohybují od 7,3 miliardy do 10,7 miliardy lidí. Střední a nejpravděpodobnější projekce 8,9 miliardy závisí na postupném zpomalení tempa růstu. A OSN předpovídá, že se světová populace stabilizuje na 10 miliardách obyvatel někdy po roce 2200. Při tomto tempu živí nikdy nepřekonají počet mrtvých