Knihy
Křesťanské Bible, které si těžce půjčují od hebrejského Tanachu, jsou rozděleny do různých knih. Jak budeme diskutovat níže, různé tradice počítají různé knihy a objednávají je jinak. „Rozhodli jsme se je zde představit v pořadí, které se používá ve většině hlavních protestantských Biblích, protože ty jsou nejběžnější odrůdou ve Spojených státech, kde sídlíme.
Viz také Bible krále Jakuba, jména Starého zákona a judští králové & Izrael
Chcete rozšířit četbu svého náboženství? Podívejte se na náš seznam nejlepších knih o buddhismu.
Starý zákon s apokryfními / deuterokanonickými knihami
|
Hebrejská písma
|
|
Apokryfy
|
Nový zákon
|
|
|
Hebrejská písma & Starý zákon
První knihy v křesťanské bibli jsou svaté knihy židovské víry shromážděné v Tanaku. „Tanakh“ je zkratka tří hlavních divizí hebrejské svaté knihy – Tóry („učení“, křesťanům známá také pod řeckým jménem „Pentateuch“ nebo „pět knih“), Nevi „im“ („proroci“) “) a Ketuvim („ spisy “). V křesťanských tradicích se tyto knihy nazývají„ Starý zákon. “Židovská víra se rovněž drží učení v Talmudu, rabínských komentářů k Tanachu; na rozdíl od Tanachu křesťanská písma uznat Talmud.
Různé křesťanské tradice uznávají různé biblické knihy jako kanonické. Tanakh obsahuje pouze 24 knih, zatímco hlavní protestantské bible obsahují 39 *, katolíci 46 a východní pravoslavné skupiny 49. knihy obsažené v některých biblích a ne jiné se nazývají apokryfy nebo deuterokanonika; to znamená, že buď nejsou kánonem, nebo že jsou méně kanonické než primární kánon.
* Protestantská bible neobsahují více materiálu než hebrejština Bible, ale rozdělují knihu 12 menších proroci do 12 různých knih, stejně jako rozdělení knihy Ezra-Nehemiah na knihy Ezra a Nehemiah a kniha Kroniky do 1 Kroniky a 2 Kroniky. Všechna křesťanská bible jsou však uspořádána odlišně než Tanakh.
Pět knih Mojžíšových / Pentateuch
Jediná sada knih obsažená ve všech formách Tanachu a Starého Závěrem ve stejném pořadí je Tóra nebo Pentateuch. Těchto pět knih, pět knih Mojžíšových, je první a pravděpodobně nejdůležitější knihou v Písmu.
Poznámky k výrazům
Existuje několik případů výrazů, které vycházejí z hodně v knihách bible, ale to je v každodenním jazyce zmatené. Chceme se zaměřit na dvě; různé výrazy pro „Bohem vybrané lidi“ v Bibli a jak je Bůh identifikován a pojmenován.
Pojmy „hebrejština“, „Žid“ a „izraelita“ jsou často používány zaměnitelně, ale znamenají poněkud odlišné věci, jak je uvedeno v tomto informativním příspěvku od Chabadu.
První osoba označená jako hebrejština je Abraham, a proto jsou v určitém smyslu Hebrejci potomky Abrahama. Přesněji řečeno, hebrejská etymologie implikuje jedince, který něco překonal nebo něco překročil, a proto se často používá k popisu lidí Abrahama, když není v Izraeli / Kanaánu, a když odolává kulturním tlakům a pokušením od vnějších skupin. V Egyptě se Josefovi říká hebrejština. A konečně, hebrejština se často používá k označení hebrejsky mluvících Židů z římského Judska.
Izraelita konkrétněji odkazuje na potomky Jákoba nebo Izraele, předchůdce dvanácti izraelských kmenů, kteří by později byli rozděleni mezi izraelská království a Juda. Je důležité si uvědomit, že Izraelita se liší od současného izraelského národního demonyma, což naznačuje osobu ze země Izrael.
Žid konečně odkazuje na judský lid a poté po babylonském vyhnanství k Izraelitům obecněji kvůli kulturnímu a náboženskému významu Judy. Obecně se Žid nebo židovská osoba používá k označení osoby, která praktikuje judaismus nebo je součástí židovské komunity. Slovo „Žid“ samo o sobě může kvůli svému invektivnímu použití antisemity někdy znít drsně nebo hrubě, ale existuje mnoho případů, kdy je dokonale neutrální a vhodné.
Boží jméno
V Tanachu je Bůh ztotožňován se sedmi různými jmény. Podle tradice je s nimi zacházeno s extrémní úctou; při zápisu byste je neměli mazat ani poškozovat. Ostatně, navzdory tomu, že je zde používáme pro akademické účely, neměli byste je ani příliš často zapisovat.
Nejvýznamnějším jménem Boha v Tanachu je Tetragrammaton neboli čtyři písmena. Čtyři písmena jsou přepsána jako YHWH. V latině, protože písmeno J bylo původně vyslovováno jako Y nebo I a písmeno V znělo jako W, bylo toto napsáno JHVH (od kterého dostáváme „Jehovu“, jako u svědků ). Jelikož nemáte psát jméno příliš často, je běžné změnit písmeno (v angličtině se často píše jako Gd) nebo písmena mezerovat, například YHWH.
Zejména v judaismu, ale také v mnoha křesťanských tradicích se nemá vyslovovat Tetragrammaton. Když se mluví o samotném jménu, obvykle by se shodoval s HaShem (hebrejsky „The Name“). Při čtení čtyř písmen je to vyslovuje se Adonai (nebo „Pán“). Pokud je slovo „Pán“ již vedle čtyř písmen, řekli byste Elohim. Takto dorazíme běžná anglická fráze „Pán Bůh.“