Po Mappu byla státní policie i státní soudy, kde probíhá většina trestních stíhání, povinny: dodržujte zákaz čtvrtého dodatku proti nezákonnému vyhledávání a zadržování.
Dne 23. května 1957 přišli do domu Dollree Mapp policisté z Clevelandu v Ohiu a hledali vstup. Měli informace, že se uvnitř skrývá člověk, který chce vyslýchat v souvislosti s bombardováním. Také věřili, že dům obsahuje vybavení pro hazardní hry. Poté, co Mapp zavolala svému právníkovi, odmítla je bez povolení pustit dovnitř.
Policie dům nadále sledovala. O tři hodiny později znovu hledali vchod. Když Mapp hned nepřišel ke dveřím, vnikli dovnitř. Mezitím dorazil Mappův právník, ale policie, která začala prohledávat prostory, ho nepustila dovnitř a nedovolila mu vidět jeho klienta. Mapp se setkal s důstojníky na schodech a znovu požadoval povolení. Ukázal jí kus papíru (nikoli zatykač), který popadla. Bojovala s tím, jak se ho policie snažila získat, a v důsledku toho byla pouta, protože „odporovala zatčení“.
Policie nikdy nenalezli to, co údajně hledali, ale během jejich hledání se stalo u některých údajně obscénních knih a fotografií. Mapp byl usvědčen z držení obscénního materiálu a uvězněn. Nejvyšší soud v Ohiu potvrdil její přesvědčení, i když připouštěl že prohlídka, která započítala důkazy použité proti ní, byla „nezákonná.“ Nejvyšší soud státu dospěl k závěru, že důkazy lze použít proti Mappovi z důvodu rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 1949, Vlka v. Lidé ze státu Colorado. Ačkoli ve věci Wolf Soudní dvůr rozhodl, že státy jsou vázány požadavky na spravedlivý proces čtvrtého pozměňovacího návrhu, většinové stanovisko v tomto případě rovněž uvedlo, že pravidlo vyloučení – bránící nesprávnému získání důkazů před soudem – nemusí být použito v státní soudní řízení.
Když Mapp podala její případ k Nejvyššímu soudu USA, její právníci se proti jejímu přesvědčení odvolali především z důvodů prvního dodatku. Tvrdili, že stát Ohio porušil Mappovo právo na svobodu myšlení a projevu tím, že pouhé držení obscénního materiálu zakázal. Americká unie občanských svobod však rovněž podala krátký souhrnný dopis „amicus“ („přítel soudu“) což prosazovalo přehodnocení Vlka.