Kolbův model zážitkového učení
Teoretický model zážitkového učení je založen na humanistické a konstruktivistické perspektivě, navrhuje, aby jsme přirozeně schopni se učit a tato zkušenost hraje klíčovou roli při konstrukci a získávání znalostí. Jinými slovy, k učení dochází, když někdo vytváří znalosti experimentálními transformacemi (Kolb, 1984).
Obrázek níže ukazuje Experiential Learning Cycle od Kolba:
Obrázek: Zážitkový cyklus učení (McLeod, 2013)
Efektivní učení probíhá ve čtyřech fázích:
- konkrétní zkušenost : Žák narazí na novou zkušenost nebo se zapojí do procesu reinterpretace stávající zkušenosti.
- Reflektivní pozorování: Žák přezkoumá a reflektuje novou zkušenost a zjistí případné nesrovnalosti mezi zkušeností a porozuměním.
- Abstraktní konceptualizace: Prostřednictvím reflexního procesu si student vytvoří novou myšlenku / koncept nebo upraví stávající abstraktní koncept – analyzuje koncepty a vytváří závěry a zobecnění.
- Aktivní experimentování: Student plánuje a zkouší zjistit, co se naučilo, a je schopen aplikovat nové znalosti na jinou situaci s – závěry a zobecnění se používají k testování hypotéz, a tak se student zapojuje do nových zkušeností.
Je možné, aby se student vstoupil do kterékoli z těchto čtyř fází a sledoval je prostřednictvím jejich posloupnosti získat nové znalosti. Je třeba zdůraznit, že k efektivnímu učení by měl student dokončit všechny čtyři fáze modelu a žádná fáze nemůže být osamocená jako proces učení.
Sdílet: Twitter, Facebook
Krátká URL: https://carleton.ca/experientialeducation/?p=233