Včasná diagnostika rakoviny se zaměřuje na detekci symptomatických pacientů co nejdříve, aby měli nejlepší šanci na úspěšnou léčbu. Pokud je péče o rakovinu opožděná nebo nepřístupná, existuje menší šance na přežití, větší problémy spojené s léčbou a vyšší náklady na péči. Včasná diagnostika zlepšuje výsledky rakoviny poskytováním péče v nejranější možné fázi, a je proto důležitou strategií v oblasti veřejného zdraví ve všech prostředích.
Screening je jiná strategie než včasná diagnostika. Je definována jako předpokládaná identifikace nerozpoznaného onemocnění u zdánlivě zdravé asymptomatické populace pomocí testů, vyšetření nebo jiných postupů, které lze rychle a snadno aplikovat na cílovou populaci. Screeningový program musí zahrnovat všechny klíčové komponenty procesu screeningu, od pozvání cílové populace po přístup k účinné léčbě jedinců s diagnostikovanou chorobou.
Ve srovnání s včasnou diagnostikou je screening rakoviny samostatnou a složitější strategií v oblasti veřejného zdraví, která vyžaduje další zdroje, infrastruktura a koordinace. WHO doporučuje, aby byly screeningové programy prováděny pouze tehdy, pokud byla prokázána jejich účinnost, pokud jsou zdroje dostatečné k pokrytí cílové skupiny, pokud existují zařízení pro potvrzení diagnóz a zajištění léčby a pokud je prevalence onemocnění dostatečně vysoká, aby ospravedlnila screening.
WHO podporuje členské státy při vývoji a provádění programů včasné diagnostiky a screeningu rakoviny na základě posouzené proveditelnosti a nákladové efektivity screeningu a s dostatečnou kapacitou, aby nedocházelo ke zpožděním v diagnostice a léčbě. V roce 2017 WHO zahájila „Průvodce včasnou diagnostikou rakoviny“, jehož cílem je pomoci tvůrcům politik a manažerům programů usnadnit včasnou diagnostiku a zlepšit přístup k léčbě rakoviny pro všechny. Rozvojem účinných strategií pro včasnou identifikaci rakoviny lze zachránit životy a snižují se osobní, společenské a ekonomické náklady na péči o rakovinu.