Pozadí
Sopka Popocatépetl, jejíž název je aztécké slovo pro kouřící horu, se tyčí na 5426 m 70 km JV od Mexico City, kde se vytvoří druhá nejvyšší sopka Severní Ameriky. Stratovulkán obložený ledovcem obsahuje kráter s hlubokými stěnami o hloubce 250 až 450 m. Obecně symetrická sopka je upravena ostrým vrcholem Ventorrillo na SZ, pozůstatek dřívější sopky.
Nejméně tři předchozí velké kužely byly zničeny gravitačním selháním během pleistocénu a vytvářely obrovské zbytky laviny, které pokrývaly rozsáhlé oblasti jižně od sopky. Moderní sopka byla postavena jižně od konce – Pleistocén až k holocénu kužel El Fraile. Od poloviny holocénu došlo od Popocatépetlu ke třem hlavním erupcím plinianu, z nichž poslední se odehrály kolem roku 800 nl. orální erupce, poprvé zaznamenané v aztéckých kodexech, se vyskytly od předkolumbovské doby.
—
Zdroj: GVP, Smithsonian Institution – informace Popocatepetl
Speciální sopka Popocatépetl (prohlídka probíhající erupce nejaktivnější sopky v Mexiku)
Viz také: Sentinel hub | Landsat 8
Popocatepetl a Iztaccíhuatl
Tato fotografie z Mezinárodní vesmírné stanice z roku 2003 ukazuje dvojici sopek v Mexiku. V rámci „Ohnivého kruhu“ táhnoucího se kolem Pacifiku hostí Mexiko několik nejkontinuálně aktivnějších sopek na světě, včetně masivní Popocatepetl (aztécký výraz pro „kouřící horu“) nalevo. Sousední sopkou je Iztaccíhuatl („Žena v Slabý oblak vycházející ze summitu kráteru Popocatepetl ukazuje všudypřítomné nebezpečí, které sopka představuje pro 25 milionů lidí žijících v regionu, včetně nedalekého města Amecameca a metropolitních center Mexico City na severozápadě a Puebla na východ.
Uznání: NASA