Theresienstadt, Český Terezín, město v severních Čechách (nyní v České republice), založený v roce 1780 a používaný od roku 1941 do roku 1945 nacistickým Německem jako opevněné ghetto, nebo koncentrační tábor a jako tranzitní tábor pro západní Židy na cestě do Osvětimi a dalších vyhlazovacích táborů.
Reinhard Heydrich, šéf SS (nacistický polovojenský sbor), založil v listopadu tábor v Terezíně 24. 1. 1941. Brzy se stal domovem Židů z Prahy a dalších částí Německem okupovaných Čech a Moravy (nyní v České republice). V roce 1942 nacisté vyhnali 7 000 Čechů, kteří žili v Terezíně, a izolovali židovskou komunitu v uzavřeném prostředí. Nacisté zamýšleli v táboře ubytovat starší, privilegované a slavné Židy z Německa, Rakouska, českých zemí a západní Evropy. Jako domov – a místo smrti – některých z nejvýznamnějších českých, rakouských a německých umělců, spisovatelů, vědců, právníků, diplomatů, hudebníků a vědců měl Theresienstadt bohatý kulturní život.
Terezínem prošlo asi 15 000 dětí a komunita zajistila, že jejich vzdělávání pokračovalo přísnou každodenní rutinou tříd, atletických aktivit a umění. Malovali obrázky a psali poezii. Na konci války však nepřežilo více než 1100 (podle některých odhadů ne více než 150) těchto dětí.
Podmínky byly drsné. V prostoru, který kdysi obýval 7 000 Čechů, občas žilo přes 50 000 Židů. Jídla bylo málo. V roce 1942 zemřelo 15 891 lidí, což je více než polovina průměrné denní populace Terezína v té době.
V roce 1943 poslali nacisté do Terezína asi 500 dánských Židů, kteří neutekli do Švédska. Zatímco Evropané jinde často rychle ztratili zájem o své deportované židovské spoluobčany, Dánové vytrvale požadovali, aby Němci odpovídali za tyto dánské občany a umožnili Červenému kříži navštívit ghetto.
Rozptýlit zvěsti o vyhlazení táborech nacisté povolili návštěvu, ale zařídili komplikovaný podvod. Deportovali mnoho obyvatel tábora do Osvětimi, aby minimalizovali výskyt přeplněnosti, a postavili falešné obchody a kavárny, aby vypadaly jako pohodlný a pohodlný život. Červený kříž navštívil dánské Židy – ne více než dva nebo tři v místnosti – v čerstvě natřených kajutách. Pro hosty byla uvedena dětská opera Brundibar. Hoax uspěl tak dobře, že nacisté natočili v Terezíně propagandistický film, který ukazoval, jak dobře žili Židé pod benevolentní ochranou Třetí říše. Když bylo natáčení dokončeno, nacisté deportovali většinu herců, včetně téměř všech dětí, do Osvětimi.
Z přibližně 144 000 Židů poslaných do Terezína tam zemřelo asi 33 000 – téměř každý čtvrtý. a asi 88 000 bylo deportováno do Osvětimi a dalších táborů smrti. Na konci války bylo naživu jen 19 000 lidí. Němci převedli kontrolu nad táborem Červenému kříži 3. května 1945 a sovětská vojska ho osvobodila o pět dní později.
Po druhé světové válce byl Terezín vzkříšen jako české město Terezín, známé pro výroba nábytku a pletenin. Pop. (2009 odhad) 3 031.