Zlaté pravidlo

Podle Simona Blackburna lze zlaté pravidlo „v nějaké formě najít téměř v každé etické tradici“.

Abrahamská náboženstvíUpravit

JudaismusEdit

Pravidlo altruistické reciprocity bylo pozitivně uvedeno ve známém verši Tóry ( Hebrejsky: ואהבת לרעך כמוך):

Nebudete se mstít a nebudete mít zášť vůči svým příbuzným. Milujte svého bližního jako sebe samého: Já jsem PÁN.

– Leviticus 19:18

Hillel starší (asi 110 př. N. L.) – 10 nl), použil tento verš jako nejdůležitější poselství Tóry pro jeho učení. Jednou ho vyzval pohan, který požádal o obrácení pod podmínkou, že mu bude vysvětlena Tóra, zatímco on stojí na jedné noze. Hillel ho přijal jako kandidáta na konverzi na judaismus, ale na základě knihy Leviticus 19:18 informoval muže:

Co je vám nenávistné, ne udělejte svému bližnímu: to je celá Tóra; zbytek je vysvětlení; jděte se učit.

Hillel uznal bratrskou lásku jako základní princip židovské etiky. Rabín Akiva souhlasil a navrhl, že princip lásky musí mít svůj základ v 1. kapitole Genesis, která učí, že všichni lidé jsou potomky Adama, který byl stvořen k obrazu Božímu (Sifra, Ḳedoshim, iv .; Yer. Ned. ix. 41c; Genesis Rabba 24). Podle židovské rabínské literatury představuje první člověk Adam jednotu lidstva. To se odráží v moderní preambuli Všeobecné deklarace lidských práv. A také se učí, že Adam je poslední v pořadí podle evolučního charakteru Božího stvoření:

Proč byl jen jediný exemplář člověka nejprve stvořit? Naučit nás, že ten, kdo zničí jedinou duši, zničí celý svět a ten, kdo zachrání jednu duši, zachrání celý svět; dále, takže žádná rasa ani třída si nemohou nárokovat ušlechtilejšího původu, když říkají: „Náš otec se narodil za prvé „; a nakonec vydat svědectví o velikosti Pána, který způsobil, že úžasná rozmanitost lidstva vyzařovala z jednoho typu. A proč byl Adam stvořen jako poslední ze všech bytostí? Aby ho naučil pokoře; protože pokud je vládnoucí , ať si pamatuje, že mu malá muška předcházela v pořadí stvoření.

V edici Leviticus vydávané Židovskou publikační společností se uvádí:

Nebudeš nenávidět svého bratra ve svém srdci; jistě pokápeš svého bližního a nebudeš kvůli němu hřešit. 18 Nebudeš se mstít a nebudeš mít zášť vůči dětem svého lidu, ale budeš milovat svého bližního jako sám sebe: Já jsem Hospodin.

Tento verš Tóry představuje jednu z několika verzí Zlatého pravidla, které se samo objevuje v různých formách, pozitivních i negativních. Jedná se o první písemnou verzi tohoto konceptu v pozitivní formě.

Na přelomu éry židovští rabíni rozsáhle diskutovali o rozsahu významu Leviticus 19:18 a 19:34:

Cizinec, který s vámi bydlí, vám bude jako jeden z vašich občanů; budete ho milovat jako sebe samého, protože jste byli cizinci v egyptské zemi: Já jsem Hospodin, váš Bůh.

– Leviticus 19:34

Ve verši „Milujte svého bližního jako sebe samého“ cituje klasický komentátor Raši Torata Kohanima, raný midrašický text týkající se slavného výroku rabína Akivy: „Milujte svého bližního jako sebe sama – rabi Akiva říká, že toto je velký princip Tóry. “

Izraelská poštovní služba citovala z předchozího verše Leviticus, když si připomínala Všeobecnou deklaraci lidských práv na poštovní známce z roku 1958.

ChristianityEdit

„Zlaté pravidlo“ z knihy Leviticus 19:18 citoval Ježíš z Nazareta (Matouš 7:12; viz také Lukáš 6:31) a popsal jej jako druhé velké c příkaz. Běžné anglické fráze je „Dělejte ostatním, jak byste je chtěli dělat vám“. Podobná forma fráze se objevila v katolickém katechismu kolem roku 1567 (jistě v dotisku z roku 1583). Zlaté pravidlo je ve Starém zákoně uvedeno mnohokrát pozitivně: Leviticus 19:18 („Nebudeš se pomstít ani nést žádnou zášť proti dětem svého lidu, ale budeš milovat svého bližního jako sám sebe: Já jsem Hospodin. “; viz také Velké přikázání) a 3. Mojžíšova 19:34 („ Ale chovej se k nim stejně, jako se chováš ke svým vlastním občanům. Miluj cizince jako ty milujte se, protože jste jednou byli v Egyptě cizinci. Já jsem Pán, váš Bůh. “).

Starozákonní deuterokanonické knihy Tobita a Siracha, které katolická církev, východní pravoslaví a nekalcedonské církve přijaly jako součást biblického kánonu, vyjadřují negativní formu zlatého pravidla:

„Nikomu nedělejte to, co se vám nelíbí.“

– Tobiáš 4:15

„Uvědomte si, že se váš soused cítí jako vy, a pamatujte na své vlastní nelibosti.“

– Sir 31: 15

Dvě pasáže v Novém zákoně citují Ježíše z Nazareta, který se hlásí k pozitivní formě Zlatého pravidla:

Dělejte ostatním to, co chcete, aby dělali vám. To je význam Mojžíšova zákona a učení proroků.

– Matouš 7:12

A jak byste chtěli, aby vám muži udělali, udělejte také jim také.

– Lukáš 6:31

Podobnou pasáží, obdobou Velkého přikázání, je Lukáš 10: 25-28

Aj, jistý právník vstal a vyzkoušel ho a řekl: „Učiteli, co mám dělat, abych zdědil věčný život?“

Řekl mu: „Co je napsáno v zákoně? Jak to čtete? „

Odpověděl:“ Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, ze všech svých sil a ze své mysli; a budeš milovat svého bližního jako sám sebe. “ „

Řekl mu:„ Odpověděl jsi správně. Udělej to a budeš žít. „

Pasáž v knize Lukáše poté pokračuje tím, že Ježíš odpověděl na otázku: „Kdo je můj bližní?“, vyprávěním podobenství o Dobrém Samaritánovi, které John Wesley vykládá v tom smyslu, že „tvůj soused“ je kdokoli v nouzi.

Ježíšovo učení jde nad rámec negativní formulace nedělat to, co by člověk nechtěl udělat sami sebe, k pozitivní formulaci aktivního konání dobra druhému, že pokud by se situace obrátila, jeden by si přál, aby ten druhý udělal pro ně. Tato formulace, jak je naznačeno v podobenství o Dobrém Samaritánovi, zdůrazňuje potřebu pozitivního jednání, které přináší užitek druhému, nejen omezování negativních činností, které ublíží druhému.

V jedné pasáži Nového zákona „Apoštol Pavel odkazuje na zlaté pravidlo:

Celý zákon je splněn jedním slovem, i v tomto; Milovat budeš svého bližního jako sám sebe.

– Galaťanům 5:14

Sv. Paul také komentuje zlaté pravidlo v knize Římanům:

„Přikázání:‚ Nesmíte cizoložit ‚,‘ ‚nebudete vraždit, „ nebudete krást,‘ ‚nebudete covet, “a jakýkoli další příkaz, který může být, je shrnut v tomto jediném příkazu:„ Milujte svého bližního jako sebe samého. ““ Římanům 13: 8-9 (NIV).

IslamEdit

O Arabském poloostrově bylo známo, že před nástupem islámu neprovádělo zlaté pravidlo. Podle Th. Emila Homerina: „Preislámští Arabové považovali přežití kmen, jako nejzásadnější a má být zajištěn starověkým rituálem krvavé pomsty. “Homerin dále říká:

Podobné příklady zlatého pravidla jsou nalezené v hadísech proroka Mohameda. Hadíthové vyprávějí o věcech, o nichž se věří, že je prorok řekl a udělal, a muslimové tradičně považují hadís za druhý po Koránu. „Jako průvodce správnou vírou a jednáním.

Z hadísů shromážděné ústní a písemné zprávy o Mohamedovi a jeho učení během jeho života:

K prorokovi přišel beduín, popadl třmen svého velblouda a řekl: Ó Boží posel! Nauč mě s tím něco jít do nebe. Prorok řekl: „Jak byste chtěli, aby vám lidé udělali, udělejte jim; a co se vám nelíbí, aby se vám stalo, nedělejte jim. Nyní pusťte třmen! „“

– Kitab al-Kafi, sv. 2, s. 146

Nikdo z vás nevěří, dokud nepřeje svému bratrovi to, co si přeje pro sebe.

– An-Nawawi’s Forty Hadith 13 (str. 56)

Hledejte pro lidstvo to, po čem sami toužíte, abyste mohli být věřící.

– Sukhanan-i-Muhammad (Teherán, 1938)

To, co chcete pro sebe, hledejte pro lidstvo.

Nejspravedlivější člověk je ten, kdo souhlasí pro ostatní lidi s tím, co sám pro sebe, a komu se nelíbí to, co se mu nelíbí pro sebe.

Ali ibn Abi Talib (4. kalif v sunnitském islámu a první imám v šíitském islámu) říká:

O „mé dítě, udělej si měřítko (pro jednání) mezi tebou a ostatními. Měli byste tedy toužit po ostatních, po čem toužíte po sobě, a nenávidět za ostatní to, co nenávidíte za sebe. utlačujte, protože se vám nelíbí být utlačováni. Dělejte druhým dobře, jak byste chtěli, aby se vám dělo dobře. Považujte za špatné sami sebe, cokoli považujete za špatné pro ostatní. Přijměte to (zacházení) od ostatních, které chcete, aby ostatní přijímali od vás … Neříkejte ostatním to, co se vám nelíbí.

– Nahjul Balaghah, dopis 31

Baháʼí FaithEdit

Spisy Baháʼí Faith povzbuzují každého, aby jednal s druhými tak, jak by se chovali k sobě, a dokonce dávají přednost ostatním před sebou:

Ó SYNU ČLOVĚKA! sluha, má-li od tebe něco požadovat, protože jeho tvář je Moje tvář; buď přede mnou zmlácen.

– Bahá „u“ lláh

Blaze tomu, kdo dává přednost svému bratrovi před sebou.

– Bahá „u“ lláh

A pokud se tvé oči obrátí ke spravedlnosti, vyber si pro svého bližního to, co si sám zvolíš.

– Bahá „u“ lláh

Nepřiřaďte žádné duši to, co by vám nebylo připisováno, a neříkejte to, co vy ne.

– Bahá „u“ lláh

indická náboženstvíEdit

hinduismusEdit

Člověk by to nikdy neměl dělat druhému, což považuje za škodlivé pro vlastní já. To je ve zkratce pravidlo dharmy. Jiné chování je způsobeno sobeckými touhami.

– Brihaspati, Mahabharata 13.114.8 (kritické vydání)

Tím, že se dharma stane vaším hlavním zaměřením, chovejte se k ostatním tak, jak se chováte sami k sobě.

Také

श्रूयतां धर्मसर्वस्वं श्रुत्वा चाप्यवधार्यताम्।
आत्मनः प्रतिकूलानि परेषां न समाचरेत् ।।

, pak je to – to, co je pro nás nepříznivé, nedělejte to ostatním.

– Padmapuraana, shrushti 19 / 357–358

BuddhismEdit

Viz také: Buddhismus a buddhistická etika

Buddha (Siddhartha Gautama, asi 623–543 př. n. l.) učinil z tohoto principu jeden ze základních kamenů své etiky v 6. století př. N. L. Vyskytuje se na mnoha místech a v mnoha formách v celém Tripitaku.

Srovnává se s ostatními v pojmech jako „Stejně jako já, tak jsou oni, prostě jako jsou i já, “neměl by ani zabíjet, ani nechat zabíjet ostatní.

– Sutta Nipata 705

Ten, kdo sám hledá štěstí, utlačuje násilím jiné bytosti, které také touží po štěstí, štěstí již nedosáhnou.

– Dhammapada 10. Násilí

Neubližujte ostatním způsobem, který by vás samých mohl poškodit.

– Udanavarga 5:18

Když se umístíte na místo jiného, neměli byste zabíjet, ani zabít jiného.

JainismEdit

Viz také: Jainism and Ahimsa in Jainism

Zlaté pravidlo je v jainistické filozofii prvořadé a lze ho vidět v naukách Ahimsy a Karmy. V rámci zákazu utrpení živých bytostí džinismus zakazuje působit na ostatní to, co je pro sebe škodlivé.

Následující citát Acaranga Sutra shrnuje filozofii džinismu:

Nic, co dýchá, co existuje, co žije nebo co má podstatu nebo potenciál života, by nemělo být ničeno nebo ovládáno, podrobováno, poškozováno nebo popíráno podstata nebo potenciál. Na podporu této Pravdy vám položím otázku – „Je pro vás smutek nebo bolest žádoucí?“ Pokud řeknete „ano, je to“, byla by to lež. Pokud řeknete: „Ne, není“, budete vyjadřovat pravdu. Stejně jako pro vás není žádoucí zármutek nebo bolest, tak je to i pro všechny, kteří dýchají, existují, žijí nebo mají jakoukoli podstatu života. Pro vás i pro všechny je to nežádoucí, bolestivé a odporné.

Muž by měl bloudit o zacházení se všemi tvory tak, jak by se s ním zacházelo on sám.

– Sutrakritanga, 1.11.33

Ve štěstí a utrpení, v radosti i zármutku bychom měli na všechna stvoření pohlížet jako na ně naše vlastní já.

– Lord Mahavira, 24. Tírthankara

Saman Suttam z Jinendra Varni poskytuje další vhled do tohoto předpisu: –

Stejně jako bolest není pro vás příjemná, je to tak iu ostatních. Znalost tohoto principu rovnosti zachází s ostatními s úctou a soucitem.

– Suman Suttam, verš 150

Zabíjení živé bytosti znamená zabíjení vlastního já; projevování soucitu živé bytosti znamená projevování soucitu sobě samému. Ten, kdo touží po svém vlastním dobru, by se měl vyvarovat újmy na živé bytosti.

– Suman Suttam, verš 151

SikhismEdit

Viz také: Sikhism and Karma

Vzácné jako drahokamy jsou myslí všech. Ublížit jim není vůbec dobré. Pokud toužíš po svém milovaném, neubližuj nikomu na srdci.

– Guru Arjan Dev Ji 259, Guru Granth Sahib

čínská náboženstvíUpravit

Viz také: východoasijská náboženství

KonfucianismusUpravit

Viz také: Konfucianismus

己 所 不欲 ， 勿 施 於 人。 „Co si nepřejete pro sebe, nedělejte ostatním.“子貢 問 曰 ： 「有 一 言 而 可以 終身 行 之 者 乎？」 ： 「其 恕 乎！ 己 所 不欲 勿 施 於 人。」 Zi gong (Konfuciův žák) se zeptal: „Existuje nějaký jedno slovo, které by člověka mohlo vést po celý život? “
Mistr odpověděl: „Co takhle„ šu “: nikdy neukládejte druhým to, co byste si nevybrali sami?“ – Konfucius, Analects XV.24, tr. David Hinton (další překlad je v online čínském textovém projektu)

Stejná myšlenka je také uvedena ve V.12 a VI.30 knihy Analects (asi 500 př. N. L.), Kterou najdete v online čínském textovém projektu. . Frazeologie se liší od křesťanské verze Zlatého pravidla. Nepředpokládá se, že bude dělat něco ostatním, ale pouze se vyhnout tomu, co by bylo škodlivé. To nevylučuje konání dobrých skutků a zaujetí morálních postojů.

TaoismEdit

Viz také: Taoismus

Mudrc nemá žádný vlastní zájem, ale bere zájmy lidí jako své vlastní. Je laskavý k druhu; je také laskavý k nelaskavým: neboť ctnost je laskavá. Je věrný věřícím; je věrný i nevěrným: neboť ctnost je věrná.

– Tao Te Ching, kapitola 49

Zisk vašeho souseda považujte za svůj vlastní zisk a ztrátu svého souseda za svůj vlastní zisk.

MohismEdit

Viz také: Mohism

Pokud by lidé považovali státy jiných lidí stejným způsobem, jaký považují za svůj vlastní, pak by to podněcovalo jejich vlastní stát zaútočit na jiný? Neboť jeden by udělal pro ostatní, jako by to udělal pro sebe. Kdyby lidé považovali města jiných lidí stejným způsobem, jako oni za svá, kdo by pak podněcoval jejich vlastní město k útoku na město jiného? Neboť jeden by udělal pro ostatní, jako by to udělal pro sebe. Pokud by lidé pohlíželi na rodiny jiných lidí stejně jako na své vlastní, kdo by pak podněcoval jejich vlastní rodinu k útoku na rodinu jiné? Neboť jeden by udělal pro ostatní, jako by to udělal pro sebe. Pokud by tedy státy a města na sebe neútočily a rodiny by na sebe nepůsobily zmatek a nekradly si navzájem, byla by to škoda světu nebo výhoda? Samozřejmě je třeba říci, že je to přínos pro svět.

– Mozi, c. 400 př. N. L.

Mozi považoval zlaté pravidlo za důsledek základní ctnosti nestrannosti a podporoval rovnostářství a nezištnost ve vztazích.

Iranian religionionsEdit

Viz také: Íránská náboženství

ZoroastrianismEdit

Nedělejte druhým nic, co je škodlivé pro sebe.

– Shayast-na-Shayast 13.29

Nová náboženská hnutíUpravit

WiccaEdit

Viz také: Wicca

Zde tato slova a dobře je dbejte, slova Dea, tvé Bohyně matky, „přikazuji ti takto „Děti Země, tomu, co považujete za škodlivé pro sebe, bude zakázáno činit druhému, protože to vede k násilí a nenávisti. Mým příkazem je tedy, abyste všechny násilí vrátili a nenávist s mírumilovností a láskou, protože můj Zákon je láskou ke všem věcem Láska bude mít mír; ano a opravdu, pouze mír a láska vyléčí svět a podmaní si všechno zlo.“

– The Book of Ways, Devotional Wicca

ScientologyEdit

Viz také: Scientologie

Cesta ke štěstí vyjadřuje Zlaté pravidlo jak v jeho negativní / prohibitivní podobě, tak v jeho pozitivní formě. Negativní / prohibitivní forma je vyjádřena v Preceptu 19 jako:

19. Snažte se nedělat ostatním věci, které byste nechtěli, aby dělali vám.

– Cesta ke štěstí, Precept 19

Pozitivní forma je vyjádřena v Precept 20 jako:

20. Zkuste se chovat k ostatním tak, jak byste chtěli zacházet s vámi.

– Cesta ke štěstí, Precept 20

Tradiční africká náboženstvíUpravit

YorubaEdit

Viz také: Yorubské náboženství

Ten, kdo si vezme špičatou hůlku k sevření malého ptáka, by si to měl nejprve vyzkoušet na sobě cítit, jak to bolí.

– Yorubské přísloví

OdinaniEdit

Viz také: Odinani

Egbe bere, ugo bere. (Nechte orla okouna, ať jestřáb okouna.)

– Přísloví Igbo

Nke si ibe ya ebene gosi ya ebe o ga-ebe. (Kdo říká, že ten druhý nesmí okoun, může ukázat tomu druhému, kde okounovat.)

– Přísloví Igbo