Hun Attila
Attila byl vládcem Hunnická říše na počátku 5. století. Je všeobecně považován za jednoho z nejvlivnějších vojenských vůdců historie. Jeho říše se skládala z oblastí střední a východní Evropy.
Hunnická říše byla svazkem Hunů, Ostrogothů a Alanů. Attila byl nejdivočejší nepřítel západní i východní římské říše a opakovaně proti nim vedl válku, dokud nepotkal svého tvůrce. Dvakrát překročil řeku Dunaj, aby vyplenil Balkán. Attila napadl také Itálii a Francii. Za své divoké a bezohledné drancování evropských měst byl jmenován Boží metlou.
Časný život: Attila se narodil ve vznešené rodině Hunů. Hunové byli kočovní lidé, kteří migrovali z oblastí na východ od řeky Volhy v Rusku do východní Evropy. Jeho otec, Mundzuk, byl bratrem Hun Kings Ruga a Octar. Rok narození Attily není jistý. Zatímco někteří historici věří, že se narodil v roce 395 n.l., jiní tvrdili, že rok jeho narození byl 390 n.l.
Attila a jeho bratr byli od raného dětství školeni ve vojenských uměních. Hunové byli zkušení jezdci a lukostřelci. Byli také odborníky na oštěpy. Attilu učili také latinu a gotické jazyky. O časném životě Attily je známo jen velmi málo a nejsou známy ani okolnosti vedoucí k jeho nástupu po smrti jeho strýce. Historici se však domnívají, že Attila a jeho bratr Bleda byli od raných let připraveni na vedoucí roli.
Attilova vláda: Po smrti svého strýce Rugy se Attila a jeho bratr Bleda v roce 434 n. L. Stali společnými vůdci Hunů. Bratři společně ztěžovali život východní i západní římské říši. Ihned po převzetí Attila a Bleda přinutili Východní římskou říši, aby se dohodli na smlouvě. Podle smlouvy Římané zvýšili částku pocty Hunům a také vrátili Huny na útěku. Po této smlouvě se Attila obrátil k Sassanidské říši a napadl rozsáhlé oblasti říše. V roce 440 n.l. byli v Arménii poraženi sassanidskou armádou.
Výsledkem bylo, že Hunové ustoupili do Evropy a zahájili invazi do měst podél Dunaje. Vyplenili město Illyricum a Viminacium. Zatímco Attilova armáda měla plné ruce práce v drancování měst podél Dunaje, Římané čelili tvrdé výzvě od Vandalů, kteří napadli všechny důležité západní římské provincie Kartágo. Římané byli nuceni rozmístit většinu svých vojsk, aby dobyli Kartágo od Vandalů. To představovalo Attilu a Bledu, příležitost k nebesům, kdy se zmocnili Balkánu. Huni napadli Balkán v roce 441 nl a pustli téměř do všech velkých měst na Balkáně.
V roce 442 nl se Římané rozhodli vzít zpět své území od Hunů, ale čelili několika drtivým porážkám proti odhodlaným a silnějším Hunům a po případné porážce poblíž Callipolis, přijatá porážka. Attila uvalil velmi tvrdé mírové podmínky. Po tom se Hunové prozatím stáhli na své území. V roce 445 nl Bleda zemřel a nechal Attilu jako jediného vládce Hunské říše. Attila následně vstoupil do řady konfliktů proti Římanům a byl poražen v bitvě u Chalons. Stáhl se a nechal Římany jako vítěze.
V roce 452 nl znovu zahájil invazi a na své cestě vyplenil Itálii. Obyvatelé oblastí, které vyplenil, se uchýlili na malé ostrovy, a tak bylo založeno město Benátky. Jeho invaze skončila smlouvou s Římany. Attila plánoval invazi do Konstantinopole v roce 453 nl, když náhle zemřel.
Smrt: Přesné okolnosti Attiliny smrti jsou široce diskutován mezi historiky. Někteří věří, že zemřel při oslavě svého posledního manželství. Jiní se domnívají, že zemřel na následky vnitřního krvácení způsobeného nadměrným pitím.
Existuje ještě další teorie, která tvrdí, že Attilu zabila jeho žena Gudrun. Po jeho smrti nemohla Hunnická říše dlouho přežít. Jeden z jeho důvěrníků, Ardaric z Gepidů, vedl povstání proti hunnické vládě a způsobil rychlý kolaps říše.